P R A M E N Y
T U N I S
Tunis, moje první dovolená mimo Evropu :-) Ten rok jsem dumala, kam k moři..žeby Tunis? Odrazoval mě obraz nekonečných písečných pláží Hammamet a Sousse, s řadami hotelů a mraky turistů. Djerba? No to vůbec
Vy si možná řeknete, že píšu porád o cenách
Tabarka
Netušila jsem, jak mile budu překvapena Tabarkou a že se sem budu vracet odpočívat. Ano, vždy do stejného hotelu, jiný pokoj. (Néé se značkou Trivago stejný hotel, stejný pokoj, jiná cena! /reklama
Jen události posledních let - arabské jaro - mě vzalo možnost - tuto možnost, čehož lituji a asi už se nepodívám, protože clubový hotel Abou Nawas Montazah je opuštěný, největší bazén na pobřeží-vypuštěn
Tabarka leží v kopcích blízko hranic s Alžírem, s přístavem a pevností na ostrohu nad pobřežím. Dnes moderní městečko se všemi službami včetně taxi. Nejlevnější taxi světa!
městký park městká radnice
jejich zdobné kruháče :-)) zde korál jinde mořská panna Nu a všudepřítomní poflakující se muži, ženy nevidíte v ulicích
V 5 ráno halooo, budíček z této věže :-))) Večer uspávačka Přístav v Tabarce, cestou pod pevností Tabarka je původní antické obchodní městečko, založené ještě Féničany. Okolí je hornaté, lesnaté, říčka,která protéká městečkem i občasné horské pramínky v kopcích, protože zde ještě - na rozdíl od zbylého Tunisu - občas prší. Říkám "korkové hory" :-)) Porostem hor jsou totiž korkové duby, které se zde i dosazovaly a udržovaly pro výrobu korku. Korek se těží z jejich kůry a byl důležitým vývozním artiklem v minulosti. Takže takový hospodářský strom, něco jako u nás smrk. Krásné lesy. Korkové duby jsou stálozelené listnáče.
Korkové lesy - tolik "špuntů" pohromadě :-)) Prastarý korkový dub s jizvy na kmenu po těžbě korku Po Féničanech zda panovala římská říše, zde byla nalezena ložiska růžového mramoru, a celé severní území až po město Tunis se stala tzv. obilnicí římské říše. Dodnes jsou zde políčka i lány obilí, kukuřice a jiných plodin. Tuto půdu do "revoluce" vlastnily asi tři kmenové rodiny, které zaměstnávali místní obyvatelstvo. Místní chovali i dobytek, kozy, které se popásaly v ohradách i byly paseny pasáčkama jak ve středověku :-))
Lány polí severního Tunisu a vesnické osamělé domečky-rolníků, jednoduché, zděné, jak chlívy :-( (cestou do hl. města)
místní pasačka krav žene domů pastviny - kozy :-)
V 16. století zde byla vystavena mohutná pevnost, na původně 300m vzdáleném ostrůvku, dnes uměle spojen s pevninou. Hrad Genoese je dodnes dominantou Tabarky. Slouží vojenským účelům, i jako maják. Stále se hovořilo o tom, že bude zčásti zpřístupněn turistům, ale nepovedlo se. Já jí navštívila zcela náhodou, s kamarádkou, kdy jsme se na vlastní pěst rozhodly vyjet taxíkem nahoru. Ve městě přistoupil starší pán (k naší nevoli:-)) a vystoupil s námi u bran pevnosti. Pobídl nás, že pokud chceme, provede nás pevností. Žasly jsme, ale neodolaly. Vždyť vždy byla nedostupná pro turisty a nikdo se tam nepodíval až my teď:-))) Pevnost se v té době opravovala- připravovala na zveřejnění. Takže jsme byly tajně jejími prvními návštěvníky
z pevnosti výhled na město
pevnost z pláže
ranní výhled na pobřeží od pevnosti strážce pevnosti nás zve dál
Počasí v této části Tunisu je malinko odlišné od zbytku území. Já tedy vždy měla krásně, ale asi 2x mé přílety byly těsně po špatném počasí, kdy pršelo a ochladilo se. Někdy zataženo a deštivo bylo prý i týden, děje se hlavně na jaře až začátkem června je počasí neustálené, dokonce tam i zažili přívalové deště v zimě, kdy u ulicích tekly potoky žluté vody po kolena.
Plot okolo hotelového areálu hotelový bazén a amfiteátr
Zpočátku na stolech byly ryze domácí bio produkty- maso, mléčné výrobky. Zelenina a ovoce, bylo z místních políček a zahrad, sadů. Tam jsem poprvé ochutnala pravé lahodné, vonící domácí máslo! Takovou ňamku jsem dosud nejedla. Jenže postupem vývoje a rozvoje se i na tamní stoly místo domácí produkce dostávaly globální umělohmotné potraviny, máslo made in EU Areál se sestával z jednolivých 2 poschoďových budov, rozsetých v udržované,kvetoucí zahradě, veškerý servis byl v centrální části okolo bazénu. I betonová kopie amfiteátru, kde se pořádala večerní představení-každý večer jiné téma. Byli zaměstnáváni profi animátoři, ale mnohdy vystupoval v té či oné roli kuchař, tu pokojská, číšník a někdy dokonce byly nastudovány scénky s místními dobrovolníky ze strany hostů. :-))) Takové večerní představení neměl sousední 5* hotel :-))
První zájezd byl překvapením, a nejen pro mě, že na venkovních schodištích budov, a v podloubí vstupu do recepce, bývaly stropy obsypány tamními ještěrkami - gekony. O něco i málo větší krásná ještěrka jako ta naše, hlavní rozdíl byl v nožičkách, kdy gekonci mají na konci prstů kouličky, kterými se přichytávají na zdech a stropech. Občas, hlavně v noci, byl slyšet ženský výskot, to jak se která lekla lezoucích gekonků. Je pravda, že při třetí? návštěvě, gekonci zcela zmizeli
Tunis, Kartágo a Sidi bou said Tunis hl.město Tunisu Když už jsme v Tunisu, ale na jeho vzdáleném konci u hranic s Alžírem,jakoby na jeho venkově :-), nebylo by od věci se nepodívat do hlavního města a pár kultruních památek na severním pobřeží. Výlet je celodenní, v brzkých ranních hodinách, kdy hotel spí, je přistaven bus a jedeme cca něco přes 200km do hlavního města Tunis. Tunis má svoji Medinu (staré město) které bylo založeno v 8. století, tedy až za vlády Arabů. Vznikla kolem mešity Ezzitauna pocházející z roku 703. V Medině jsou úzké uličky obloženy krámky (bazary) s všemožným zbožím. Za hradbami staré Mediny je Tunis, jako město vzdušné, čisté- na to, že arabské :-), plné zeleně a je zde patrna archtektura vlivem francie. Je zde ohromný přístav v býv. jezera Lac de Tunis, které je dnes spojeno s mořem. Páteří města jde široký bulvár Habiba Bourguiby, (pro nás Václavák) kde mají na konci (začátku) místo našeho "koně se sv. Václavem" sochu Ibn Chaldúna- oblíbeného arabského spisovatele. Na západním konci tohoto bulváru je katolická katedrála Saint Vincent de Paul, (1882), byla postavena francouzi jako symbol katolického panství v islámské zemi :-) - My jsme se krátce zde prošli, protože bulvár je široký, dlouhý a nudný :-D V tom horku- nic moc.
Poté jsme navštívili světoznámé muzeum Bardo. Jsou zde rozsáhlé sbírky antického umění- mozaiky, sochy pocházející z nedalekého Kartága. Část budovy muzea je v bývalém starém Bejově paláci-plác vládců, takže část expozice je i jeho prohlídka komnat.
mmt. zpracovávání |
. To bych asi nedala samý písek, placka, hotely a turisti. Až spolužačka mi povídá: "Tunis? Jedině do Tabarky!!" Povídám: "neznám, neslyšela jsem" 
. A ona že tam jezdí s rodiči už tři roky a že to není poušť, ale zelené hory, pod nimi bílé pláže a je tam hezky a málo turistů. Je to poměrně nová destinace Tuniska. Tak jsem se vydala do cestovky, která tehdy jako jediná, prodávala zájezdy do Tabarky, abych se přesvědčila zda spolužačka nekecá :-))) Přímý let, clubový hotel, tehdy polopenze jedině možná, cena přijatelná-povídám beru.
, jenže není umění někam jet za plnou palbu a nic, jen že jsem "byla", ale je pro mě dobrodružstvím to stejné a ještě nějaký bonus navrch v dobré, nej poloviční ceně :-D 
A celosvětový vývoj nepřeje cestování - není a už nebude bezpečno asi nikde
. V hotelu se divili, že jsme tam byly
Já měla vždy teplo 35 - 40°C a jasno.:-)) Pamatuji, že první návštěva mě velmi vyvedla z míry, kdy po příletu bylo plně zataženo a poprchávalo- hudrovala jsem, silně rozladěna, že kvůli tomu jsem nepřijela do Afriky, aby zde počasí jako u nás
v hotelovém balení, již nebylo na mísách jako hrouda volně k nadloubání si. I v městském marketu máslo bývalo "jen" jako kusová hrouda a odkrajovalo se z ní dle přání zákazníka. Místo domácí nalévané smetany, už jen v UHC balení. Jen pečivo a dorty byly nadále domácí, vytvořené v místní pekárně hotelu.
